Zajímavosti v okolí

Zámek Třemešek

Dávno zašlá je sláva renesančního zámku v Třemešku u Šumperka. Objekt dnes slouží jako ubytovna.

Renesanční zámek v Třemešku nechali v místech někdejší stejnojmenné vesnice, zaniklé zřejmě už za česko - uherských válek, postavit v 16. století členové rodu Bukůvků z Bukůvky. Po nich patřilo panství Žerotínům, přičemž poslední z nich Josef Karel zařídil ve věži zámku hvězdářskou pozorovatelnu.

Začátkem 19. století přichází na Třemešek Franz Xaver Tersch, bohatý obchodník s plátnem, díky kterému stojí i dnešní Pavlínin dvůr v Šumperku. Jeho syn se počátkem druhé poloviny 19. století pustil do velkolepé rekonstrukce sídla, kvůli nedostatku peněz ale musel nedokončenou stavbu prodat a dnešního vzezření se jí tak dostalo až za nového majitele. Tím byl Eduard Ulrich, který pak kromě jiného vybudoval v blízkosti zámku i pivovar. Ve 30. letech minulého století se o Třemešek zajímal také podnikatel Jan Baťa a nebýt následující německé okupace, stalo se tehdy Šumpersko s velkou pravděpodobností největším centrem textilního průmyslu v českých zemích.

Po skončení II. světové války, nástupu komunismu k moci a s ním souvisejícím znárodněním soukromého majetku byl objekt od 50. let po celou druhou polovinu 20. století využíván jako učňovský internát. Podobně, jako soukromá ubytovna, funguje památka i dnes.

Třemešské rybníky

 Rybníky na Třemešku patří zřejmě k nejstarším rybníkům u nás

Soustava tří rybníků nedaleko Šumperka v údolí řeky Desné. Tři rybníky a mlýn jsou zmiňovány v okolí dnešního místa v r. 1420, tak by nakonec bylo možné, že mohly být založeny koncem 14. století. Dalšími majiteli v 15. století byli velci stavitelé rybníků Tunklové, a určitě byly rozšířeny za panování Bukůvků z Bukůvky na nedalekém zámku Třemešek, kterým panství patřilo v l. 1559-1653. Ti se spolupodíleli na vzniku severomoravské rybniční soustavy v povodí řek Moravy a Desné.

Kolem Třemešku bylo až 5 daleko větších rybníků. Z velkého počtu rybníku se dochovalo jen pár, mj. Oborník v Zábřehu, rybník v Sudkově a právě rybníky u Třemešku. Dnešní soustava se skládá ze tří propojených rybníků: Velký, U Lípy a Třecí. Jejich předchůdcem byl nejspíš původně jediný, ale největší rybník Mlýnský. Ostatní 4 zanikly. Např. v místě Zámeckého rybníku byl zřízen Zámecký park, který je ovšem dnes ve velmi tristním stavu. Koncem 18. století patrně zanikla celá rybniční soustava, od roku 1861 vlastnil pozemky na místě bývalého Trávnického rybníku advokát Eduard Ulrich. Ten asi nechal obnovit rybník, který je dnes označován jako Velký. Další majitel Richard Mauthner zřídil další rybníky po roce 1907.

Břehy Velkého rybníka lemují stromy stáří 300-400 let, je zřejmé, že jde o břeh původních starších rybníků.

Pivovar Třemešek

Kdysi tam stál, stát "bude" dál.

Škoda je poměrně honosné budovy, která „zdobí“ cestu mezi třemešským zámkem a Novým Malínem. Pivovar byl uveden do provozu v r. 1871, stavba byla realizována v tehdy módním „hradním“ slohu. Průmyslové budovy tehdy znázorňovaly sílu kapitálu, která měla připomínat středověkou rytířskou tradici. Vařilo se tu pivo pod značkou Johrsdorfer Bock (Třemešský kozel). Pivovar se počátkem 20. století spojil se šumperským a hanušovickým do jedné akciové společnosti. Zmíněné pivovary měly poněkud šťastnější osud. V Šumperku ještě donedávna fungovala stáčírna (dnes už pouze sklad), budova však stojí a je v celkem dobrém stavu.

Hanušovický pivovar pak patří k tahounům regionu, a jeho pivo z hor můžete najít i poměrně daleko od Jeseníků. To třemešské asi nebylo nic moc, přestalo se vařit v r. 1916 (taky byla válka), za 1. republiky se tu ještě vyráběl slad. Právě sladová věž zdejšího pivovaru patří k nejzajímavějším mezi okolními pivovary.

Po 2. světové válce sloužila budova k různým účelům, dokonce i k bydlení. Ovšem obyvatelé nebyli k objektu přehnaně šetrní. Díky jejich péči došlo i ke zřícení části střechy. Dnes už zřejmě budovu nikdo neopraví, takže se čeká, kdy spadne (nebo jestli ji někdo zboří?). Pivovar má v zástavě banka, pozemek za budovou funguje jako sklad. Dle vyjádření znalců jsou pod objektem krásné sklepy, ovšem ty jsou nedostupné. Nakonec stav budovy je takový, že dovnitř se snad nikdo neodváží.